Platí od: 1. ledna 2025
§ 1:
Tato pravidla se vztahují na železniční a tramvajové tratě, zabezpečené i nezabezpečené.
Nevztahují se na tratě rozestavěné a uzavřené (neprovozované).
§ 2 Druhy dopraven:
Dopravny se dělí na stanice (dopravny s kolejovým rozvětvením)
a zastávky (dopravny bez kolejového rozvětvení).
Výhybny se pro účely těchto pravidel považují za stanice.
§ 3 Kód dopravny:
Každá dopravna má mít jedinečný kód složený z velkých písmen bez diakritiky
a číslic. Tento kód může mít 2 až 8 znaků, ale čím méně, tím lépe.
Tento kód se eviduje v editoru dopraven.
Kde leží vedle sebe stejnojmenná tramvajová a železniční dopravna,
mohou kód sdílet.
§ 4 Samostatné koleje:
Kód dopravny se rovněž přiděluje samostatným kolejím, které někde odbočují
z hlavní tratě, ale nevedou do žádné stanice ani zastávky.
Pokud odbočující kolej vede do zastávky, ale nikoliv do stanice,
použije se pro její označení kód této (nejbližší zastávky).
§ 5 Směr číslování:
Při založení/otevření nové železniční dopravny se její koleje číslují takto:
Nejprve dostanou celá čísla od jedničky koleje s nástupní hranou
pro osobní dopravu, a to zleva doprava při pohledu ve směru,
v němž byla trať, na níž dopravna leží, původně postavena.
Následně dostanou další čísla stejným způsobem hlavní koleje
bez nástupní hrany (nákladní, průjezdné apod.).
Nakonec se zbylé koleje (vedlejší, odstavné apod.) označí
písmeny A, B, C, …, opět ve stejném směru.
§ 6 Nové koleje:
Nově založené koleje v existující železniční dopravně dostanou
čísla/písmena následující po nejvyšším aktuálně přiděleném číslu/písmenu
v této dopravně.
§ 7 Zrušení koleje:
V případě zrušení koleje se ostatní koleje nepřečíslovávají.
§ 8 Kód koleje:
Kódem koleje se rozumí číslo či písmeno koleje s přidanou předponou
„K“, tzn. např. kolej číslo 3 má kód K3.
§ 9 Výjimky a ostatní:
Nástupiště se nečíslují. Výjimky v číslování kolejí může schválit Administrace.
§ 10 Koleje pro zastavení:
Koleje pro zastavení (ať už nákladní či osobní) musejí být vždy
pomocí ARS pravidel omezeny na výčet známých linek či směrových kódů.
Nesmí nutit k zastavení vlaky bez linky/kódu či s neznámou linkou/kódem.
§ 11 Definice:
Kolejí širé tratě se rozumí kolej mimo dopravnu (nejčastěji jde o kolej mezi dopravnami).
§ 12 Značení:
Vede-li daným směrem z dopravny jen jedna kolej, označuje se 0.
Vedou-li daným směrem dvě koleje, označují se L (levá) a P (pravá).
Vede-li ze stanice daným směrem více kolejí, označují se popisně
– kódem následující stanice (v případě tramvajové tratě kódem následující zastávky)
a pořadím zleva či zprava, např. „VYS 3. kolej zleva“.
§ 13 Směr jízdy:
Vede-li vedle sebe dvě a více zaměnitelných kolejí širé tratě,
má být každá z nich standardně používána pouze v jednom směru jízdy.
Koleje se považují za zaměnitelné, pokud vedou do stejného cíle.
§ 14 Obecně:
Sloupky TCB se umísťují pouze na zabezpečené úseky železničních tramvajových
tratí a do jejich těsné blízkosti. Nepoužívají se na nezabezpečených tratích
kromě míst v těsné blízkosti zabezpečených tratí.
§ 15 Umísťování ve stanicích:
V zabezpečených dopravnách se TCB umísťují podle potřeby.
Přinejmenším však každá hlavní i vedlejší kolej stanice
musí mít svůj vlastní zabezpečený úsek.
§ 16 Umísťování na širé trati:
Na širé trati se TCB obvykle umísťují zhruba po 100 metrech (pro odměření
této vzdálenosti je nejpraktičtější totální stanice)
a rovněž před a za úrovňovým křížením s jinou tratí.
§ 17 Názvy úseků:
Názvy tratových úseků odpovídajících označeným kolejím ve stanici či zastávce
mají obsahovat kód koleje (K1, K2 apod.). U ostatních traťových úseků
na názvu nezáleží.
§ 18 Druhy:
Návěstidla se rozlišují na vjezdová (umístěna na vjezdu do stanice, před zhlaví),
odjezdová (umístěná na odjezdu z každé jednotlivé koleje),
odbočková (umístěná před rozbíhavým či sbíhavým úsekem mimo stanici),
úseková (umístěná před nevětvícím se úsekem, zpravidla mimo stanici)
a speciální (umístěná na nezabezpečené trati ze zvláštního důvodu).
§ 19 Návěstidla ve výhybnách:
Ve výhybnách se obvykle umísťují jen odjezdová návěstidla.
Vlaková cesta z posledního předchozího návěstidla
vede až na konkrétní kolej výhybny.
§ 20 Umísťování úsekových návěstidel:
Na zabezpečené koleji širé tratě pro jednosměrný provoz
se úseková návěstidla umísťují před každé TCB, a to pouze v obvyklém
směru jízdy. Na koleji širé tratě pro obousměrný provoz se úseková
návěstidla neumísťují.
§ 21 Pojmenování návěstidel:
Název každého návěstidla by měl obsahovat jeho souřadnice,
ale není to vyžadováno.
§ 22 Základní umístění návěstidel:
Vodorovná návěstidla se umísťují nad kolej, pro kterou platí.
Přízemní návěstidla se umísťuji vždy vpravo od koleje, pro kterou platí.
Ostatní návěstidla se umísťují vpravo od koleje, pro kterou platí, nebo nad ni.
Není-li z prostrových důvodů jiné umístění možné, lze je umístit i vlevo
od koleje, pro kterou platí.
§ 23 Výjimka pro dvoukolejnou širou trať:
Na dvoukolejné širé trati se návěstidlo pro levou kolej
(není-li vodorovné nebo přízemní) umísťuje opačně (tzn. vlevo nebo nad kolej,
vpravo ho lze umístit jen z prostorových důvodů).
§ 24 Na vjezdových návěstidlech: Každé vjezdové návěstidlo zabezpečené stanice by mělo nabízet vlakové cesty na všechny z něj dosažitelné koleje stanice, pojmenované podle kódu koleje (tzn. např. cesta „K1“ přivede vlak na kolej č. 1).
§ 25 Na odjezdových návěstidlech: Každé odjezdové návěstidlo zabezpečené stanice by mělo nabídnout vlakové cesty na všechny koleje širé tratě pro daný směr jízdy, které jsou z něj dosažitelné. Názvy těchto cest musí obsahovat označení dané koleje širé tratě (0, L, P apod.) a mohou také uvádět kódy následujících stanic či zastávek.
§ 26 Na odbočkových návěstidlech: Odbočkové návěstidlo by mělo nabízet vlakové cesty do všech dostupných směrů obsahující:
§ 27 Průjezd bez zastavení:
Pro průjezd dopravnou bez zastavení se zadává směrový kód „0“.
§ 28 Vjezd na kolej:
Pro vjezd do stanice na určitou kolej se zadává kód dané koleje
(např. „KA“, „K2“ apod.)
§ 29 Odjezd ze stanice:
Pro odjezd ze železniční stanice se zadává kód následující stanice
nebo kód odbočky,
pro odjezd z tramvajové stanice se zadává kód následující zastávky
nebo kód odbočky.
§ 30 Průjezd se zastavením:
Pro vjezd do stanice za účelem zastavení a pokračování v jízdě
bez otočení vlaku se zadá stejný kód jako pro odjezd ze stanice
(viz předchozí paragraf).
§ 31 Vjezdová návěstidla:
Každé vjezdové návěstidlo musí nastavit odpovídající vlakovou
cestu pro tyto směrové kódy:
§ 32 Odjezdová návěstidla:
Každé odjezdové návěstidlo musí nastavit odpovídající vlakovou
cestu pro tyto směrové kódy:
§ 33 Úseková návěstidla:
Každé úsekové návěstidlo musí nastavovat cestu všem vlakům (ARS pravidlo „*“),
případně může být zapnuto do režimu automatického znovunastavení cesty.
§ 34 Podloží tratí:
Tratě nejčastěji vedou po štěrkovém loži, mohou být však také uchyceny
na kovovou kostrukci, betonové nebo kamenné bloky, popř. skálu.
Dlouhodobé provozování tratí (i tramvajových) na měkkých površích
(např. hlíně či písku) je zakázáno, je však v pořádku takovou trať
položit a později projet podbíječkou pro umístění štěrku.
Výjimku může povolit Administrace.
§ 35 Kryté tratě:
Pomocí tvaru „kryt na koleje“ může být trať překryta jakýmkoliv
umožněným typem povrchu, i měkkým. To umožňuje např. tvorbu zatravněných
tratí či tratí zasypaných pískem či sněhem.
§ 36 Stěny náspů:
Boční stěny náspů ze sypkých materiálů, nejsou-li něčím podepřeny,
musejí tvořit svah se stoupáním maximálně 45°. Nezpevněné svislé stěny
ze štěrku jsou vyloučeny.
§ 37 Tunely:
Minimální vnitřní výška tunelu s tratí jsou 4 metry. Totéž platí
pro průjezdný profil pod mostem, vede-li pod ním trať.
Tenké věci neblokující provoz vlaků (např. osvětlení, vychýlené
tyče apod.) se při určení výšky tunelu neberou v úvahu.
§ 38 Úrovňové přechody a přejezdy:
Úrovňové křížení železniční tratě nebo tramvajové tratě na samostatném
tělese s pozemní komunikací (chodníkem, stezkou, silnicí apod.)
musí být vyznačeno z každé strany výstražným křížem.
Úrovňový přechod ve stanici, jehož primárním účelem
je přístup na nástupiště, takto vyznačen být nemusí.
Před stavbou nového úrovňového přejezdu je vhodné uvážit možnost místo
něj postavit nadjezd nad tratí, případně podjezd pod tratí.
§ 39 Diagonální úseky:
Vznikají-li při umístění štěrkového lože pod trať vizuální „zuby“,
je potřeba tyto zuby před otevřením tratě alespoň částečně srovnat,
nejčastěji pomocí tenkých trojúhelníkových štěrkových desek.
(Je v plánu dodat do hry za tímto účelem speciální tvary.)</li></ul>
§ 40 Návěsti:
Návěsti a cedule mimo návěstidel se umísťují podle týchž pravidel
jako návěstidla, s výjimkou návěsti „posun zakázán“,
která se umísťuje přednostně vlevo od koleje, pro kterou platí.
Návěsti a cedule musejí být umístěny takovým způsobem,
aby byly včas vidět ze směru, z něhož přijíždějí vlaky/tramvaje,
pro které daná návěst či cedule platí.
§ 41 Zákazové značky:
Pro zákazové značky se používá „červená cedule (2 řádky)“
a je vhodné v textu použít slovo „zákaz“; resp. „konec zákazu“,
pokud značka značí konec úseku platnosti.
§ 42 Varovné značky:
Pro varovné značky se používá „žlutá cedule (2 řádky)“
a je vhodné v textu použít slovo „pozor“ nebo „varování“
(resp. „varovanie“).
§ 43 Příkazové značky:
Pro příkazové značky se používá „modrá cedule (2 řádky)“.
§ 44 Navigační značky:
Pro navigační značky se používá „zelená cedule (2 řádky)“
nebo „zelená směrovka (2 řádky)“;
navigační značky mohou obsahovat buď jen název cíle,
nebo název a vzdálenost.
§ 45 Ostatní značky:
Pro ostatní značky se používá „bílá cedule (2 řádky)“.
§ 46 Osvětlení cedulí:
Je-li značka realizována pomocí cedule, musí být osvětlena,
aby byla dobře viditelná i v noci.
§ 47 Rozměry nástupišť:
Minimální délka železničního nástupiště pro osobní dopravu je 50 metrů.
Toto neplatí pro účelová služební nástupiště.
Minimální šířka nástupiště není stanovena.
§ 48 Počet kolejí:
Každá železniční stanice by měla mít alespoň o dvě koleje více
než sousedící širá trať, aby odstavené vlaky neblokovaly přímý průjezd.
§ 49 Povinné vybavení / přechod:
Každá železniční dopravna musí být vybavena alespoň jedním
bezbariérovým přechodem, podchodem či nadchodem umožňujícím
překonat všechny koleje. Ten nemusí být přímo v dopravně
(např. podchod pod nedalekým mostem stačí).
§ 50 Povinné vybavení / označení:
Na každé železniční stanici či zastávce s osobním provozem
musí být jednotná „velká modrá cedule (5×1 m)“
uvádějící název dopravny. Název může být uveden zkratkou,
zejména je-li příliš dlouhý. Toto pravidlo nebrání
přidání dalších způsobů vyznačení názvu dopravny.
§ 51 Povinné vybavení / bezbariérový přístup:
V každé železniční dopravně musí být zajištěn bezbariérový přístup
na všechna důležitá veřejnosti přístupná místa dopravny, zejména na nástupiště.
§ 52 Doporučené vybavení pro každou dopravnu s osobním provozem:
Doporučuje se, aby každá dopravna s osobním provozem byla vybavena následujícími
položkami:
§ 53 Doporučené vybavení pro významnější dopravny: